Píseň

Chlubí se Bořek kamarádům: „Za můj poslední nápad ve fabrice jsem dostal deset tisíc!”
„A to je budeš splácet, nebo si je odsedíš?”

„Co teď děláš, když tě vyhodili z práce?”
„Topím.”
„A vyděláš si?”
„Jasně, za jednoho utopeného podnikatele až sto tisíc!”

Jedna z obchodních zástupkyní společnosti, která se zabývá výrobou kondomů, cestovala na reklamní akci. Spěchala letištní halou k přepážce, když se jí znenadání otevřel kufřík a desítky kondomů se rozsypaly po zemi.
„To mám do práce,” vysvětlovala zvědavým přihlížejícím, zatímco nacpávala kondomy do kufříku. „Jedu na konferenci.”

V pánském klubu se přou chirurg, archeolog a diplomat, které zaměstnání je starší. Lékař tvrdí: „Bůh, když stvořil Evu, musel operovat Adama a vyjmout mu žebro.”
„Omyl,” říká architekt, „ještě před tím stvořil z chaosu svět. Je jasné, že povolání architekta je nejstarší.”
„Nesmysl, pánové,” usmívá se diplomat, „kdo si myslíte, že stvořil chaos...”

Pan Kalianko: „Šéfe, mohl bych zítra dostat volno? Chtěl bych jít na pohřeb tchyni.”
Šéf zasněně odpoví: „Jó, to bych já chtěl taky!”

„Abys měla tučnej plat, musíš ho pořádně vykrmovat,” prozrazuje začínající kadeřnici zkušená kolegyně.
„Ten plat?!” zaťuká si na čelo nová.
„Ne, šéfa.”

Sekretářka: „Říkáte tedy, že nemám v přístupovém hesle používat velká písmena, je to tak?”
Hotline: „Přesně.”
Sekretářka: „A číslice mám psát taky malé?”

Nová sekretářka trávila většinu času čtením časopisů nebo hraním pasiánsu a okázale ignorovala zvonící telefon. Nakonec se její šéf naštval a povídá: „Poslyšte, slečno Sklenářová, když telefon zvoní, musíte ho zvednout!”
Slečna se šéfovi podívá přímo do očí a suše odvětí: „A proč? Většinou je to stejně pro vás.”

Jeden chlápek zrovna nastoupil z konkurzu na místo ředitele velké firmy. První den se v práci setkal s bývalým ředitelem, který mu předával kancelář. Když byli chvíli o samotě, jeho předchůdce mu podal tři obálky a řekl: „Když narazíte na problém, o kterém si budete myslet, že je neřešitelný, otevřete jednu obálku a proveďte, co je uvnitř.”
Nová práce se chlápkovi líbila, obchody šly dobře, ale po šesti měsících začal najednou klesat obrat a žádné opatření nepomáhalo. Když chlápkovi došla inspirace, vzpomněl si na tři obálky. Otevřel první z nich a četl: „Obviňte svého předchůdce.”
Tak tedy svolal tiskovou konferenci a taktně shodil vinu na svého předchůdce ve funkci - takové ty řeči o skrytých nepořádcích v účtech a kontrolách. Noviny a také burza zareagovaly pozitivně a obchody se zase začaly hýbat.
Asi o rok později opět došlo k propadu tržeb spojenému s vážnými personálními problémy. Chlápek sáhnul do šuplíku a z druhé obálky vyndal pokyn Reorganizujte. Provedl tedy velkou reorganizaci a opět se firma rychle dala dohromady.
Po roce a půl přišla další vlna problémů. Šéf se zavřel v kanceláři, vytáhl ze šuplíku třetí obálku a otevřel ji. Vzkaz zněl takto: „Připravte tři obálky.”

„Kde domóóóv můj, kde domóóóv můj...” snaží se zpívat šéfová.
Jeden ze zaměstnanců pošeptá kolegovi: „Jak ji tak slyším, tak zřejmě v ohradě s kozama!”